Stránky na tomto webu věnované místním rodákům se v naprosté většině zabývají osobnostmi, které se nějakým způsobem zapsaly do dějin města, nebo dokonce svým významem přesáhly jeho hranice. Stříbrský fotograf Ernst Josef Büchl do této kategorie tak úplně nepatří. Nebyl ani politikem, vědcem, umělcem - prostě tuctový stříbrský živnostník. Když jsme s kolegy před lety začali tvořit tyto webové stránky, neměli jsme o jeho existenci ani tušení. Přesto se domníváme, že si své místo v naší rubrice zaslouží - nebýt jeho, byl by náš web ochuzen o řadu pozoruhodných snímků.
Ve Stříbře v předválečných letech působili dva fotografové a to Julius Lenhart, o kterém v „rodácích“ též píšeme a Ernst Büchl. Zatímco pan Lenhart se specializoval na exteriéry a jeho díla by tedy z našeho pohledu tvůrců stránek byla pro nás přínosnější, pan Büchl se orientoval především na fotografii portrétní a rodinnou, případně společenskou (svatby, spolky). Negativy z Lenhartova ateliéru byly bohužel po válce zničeny a dochovaly se pouze některé fotografie. Fotoarchiv pana Büchla byl uložen v městském muzeu, ale to, kdo je autorem uložených fotografií, jsme zjistili až při zpracovávání skleněných negativů. Skleněné desky byly proloženy papírovými útržky (jako ochrana před poškozením), ze kterých jsme vyčetli, že v Mánesově ulici čp. 165 existoval fotoateliér, vedený jakýmsi panem Büchlem a negativy pochází právě odtud. Pan Büchl byl zřejmě spořivý člověk a již použité poznámkové bločky se jmény zákazníků a počty objednávek, stvrzenky, účtenky apod., využíval právě jako ochranné obaly pro skleněné negativy. Samozřejmě jsme se začali zajímat i o životní osudy páně fotografových a ze střípků mozaiky v archivech a matrikách se nám podařilo složit následující:
Ernst Büchl se narodil 6. listopadu 1889 ve Stříbře v Plzeňské ulici čp. 50. Jeho otcem byl švec Anton Büchl, pocházející z mlynářského rodu. Narodil se 1. února 1856 v dnes již neexistujícím
Kočovském mlýně č. 24
(jižně od Kladrub na řece Úhlavce - na obrázku vpravo je stav okolo roku 1950, autorem kresby je pan Václav Balík, ilustrace je převzata z webu: http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=8695 ) do rodiny tamějšího mlynáře Josefa Büchla (nar. 1820) a Anny, rozené Honalové (* 19.3.1821), pocházející z Kladrub čp. 80.
8. února 1881 si Ernstův otec Anton vzal za ženu Reginu Steinbergerovou ze Stříbra, která se narodila 1. dubna 1861 v rodině horníka Josefa Steinbergera (*19.3.1831, později se vypracoval na policistu) a Anny, rozené Pfrognerové (*4.6.1835). Oba Ernstovi prarodiče z matčiny strany bydleli ve Stříbře, děda Josef pocházel z dnes neexistujícího č.p. 345, babička Anna z Bezručovy ulice č.p. 169, po svatbě 22.11.1864 bydleli v Husově ulici č.p. 107.
Ernstův otec Anton se tedy do Stříbra pravděpodobně přiženil. První potomek se novomanželům narodil půldruhého roku po svatbě a to nejstarší Ernstvův bratr Alex
(Alexius - *2.7.1882), následován sestrou Annou (* 4.6.1885) a další sestrou Marií (*2.12.1887), která však záhy umírá, jak bylo v té době celkem běžné († 21.12.1887). Poté již přichází na svět Ernst a po něm ještě další dva sourozenci - sestra Mathilde (* 29.12.1896, později provdána z Rudolfa Malinu z Tachova) a nejmladší bratr Alfred (*18.8.1896), který ale - podobně jako sestra Marie - umírá v prvním roce svého života (†12.5.1879). Celkem se tedy rodičům narodilo 6 děti, z toho dvě brzy zemřely.
Rodina zpočátku bydlela v Plzeňské ulici čp. 50, což byl činžovní dům s pravděpodobně nájemními byty. V době narození posledního potomka (Alfréd - 1896) je jako bydliště uváděno č.p. 201, v dnešní Benešově ulici.
Byť o tom nemáme žádný záznam, můžeme se dle dochované fotodokumentace (viz fotoalbum níže) domnívat, že Ernst Büchl ve válečných letech 1914-18 narukoval a sloužil na různých místech - některé válečné snímky pochází z Haliče, jiné z dnešního Maďarska - jedná se ale pouze o naši spekulaci, popravdě řečeno, těžko říci, zda některý z důstojníků (?) na snímcích je skutečně Ernst Büchl, natolik si jeho podobu s pozdějšími snímky netroufáme posoudit.
Jak již výše řečeno, Ernstův otec Anton nepřevzal po svém otci mlynářskou živnost (zřejmě nebyl prvorozeným synem). Z čeho živil rodinu nám není známo, ale při sčítání lidu v roce 1921 uváděl jako povolání trafikant a ve starších matričních záznamech je pak veden jako švec.
V té době (1921) již také rodina bydlela ve vlastním domku na Gardengasse 165 (dnešní Mánesova), Ernst zde vede fotografickou živnost (dokonce zaměstnával dva učně) a je ženatý s Annou, rozenou Gollerovou, pocházející z nedalekého Černošína čp. 76, kde se narodila 15. prosince 1887 - byla tedy o dva roky starší než Ernst. Jejími rodiči byli Anton Goller (* 30.6.1862) a Theresia, rozená Spirková (*4.3.1860). Jako zajímavost lze uvést, že Ernstova tchyně Theresia pocházela z mlynářské rodiny stejně jako jeho otec Anton - mlynářskou živnost provozoval její otec (dědeček Anny Büchlové - Gollerové) v Německém Mlýně 29, který se nacházel nedaleko Ošelína (dnes je zde rekreační středisko). Gollerovi se přestěhovali do Stříbra a od konce 19. století zde až do roku 1945 provozovali na náměstí v č.p. 63 (roh náměstí a Žikovy ulice) obchod s textilním zbožím.
Ernst Büchl a Anna Gollerová uzavřeli sňatek dne 21. srpna 1920. Dva roky po svatbě, dne 21. července 1922 se jim narodil syn Alfred Alexander. Jméno mu rodiče zřejmě vybrali po jeho strýcích a strýc Alex mu byl též kmotrem při křtu. Jelikož ale v té době byl již v USA, kam okolo roku 1914 se svojí ženou Friedou emigroval, zúčastnil se křtu pouze v zastoupení svým otcem a dědečkem novorozence Antonem. Sluší se připomenout, že strýc (tedy Ernstův starší bratr Alex) provozoval kadeřnickou živnost v New Yorku ve čtvrti Yonkers a měl tři dcery. Dalšího potomka manželů Büchlových se nám nepodařilo zjistit - je tedy celkem pravděpodobné, že Alfred byl jedináčkem. Jeho stopy končí v Chebu, kde se oženil.
Když zde zmiňujeme křtiny - jako kmotři se v rodině velmi často objevují Bieblovi z onoho známého (dnes již neexistujícího) domku v Ruské ulici. Zdá se, že patřili do okruhu blízkých známých, či dokonce příbuzných.
Ve společné domácnosti v domě čp. 165 s rodinou bydlela kromě Ernstových rodičů také jeho rozvedená sestra Anna Voithová s dětmi Helenou (*1908 - v matrice kupodivu zapsána jako Magdalena - zda je chybně jméno ve sčítacím archu nebo v matrice netušíme) a Ernstem (*1911). Sestře Anně se manželství příliš nevyvedlo, manžel Franz Voith uznal otcovství dcery až rok po jejím narození, kdy si též Annu vzal a později stejně ženu s dětmi opustil.
25. září 1925 umírá Ernstovi otec, stár 69 let a 22. února 1937 i matka ve věku 75 let. Oba rodiče jsou pochováni na místním hřbitově. Jejich hrob se nachází nedalo Seifertovy hrobky
(původní stav na obrázku vpravo), ale je zcela obrostlý břečťanem a tudíž těžko k nalezení. V knize zemřelých správy hřbitova je uvedeno, že se v hrobě nachází i Ernstova sestra Anna (zemřela v 10.4.1940), na náhrobku ale uvedena není.
Během období první republiky se Ernst věnuje svému povolání, díky čemuž máme na našem webu řadu snímků ze Stříbra a okolí. Většina snímků v archivu uloženém v městském muzeu pochází z třicátých let. S trochou fantazie lze na fotografiích sledovat cosi jako tok dějin - léta třicátá reprezentuje množství společenských akci, pár školních fotografií, vojáci čs. armády se objevují hojně v období předválečném, s blížícím se rokem 38 se na klopách sak a kravatách fotografovaných občanů stále častěji objevují odznáčky s hákovým křížem a tváře mužů občas zdobí „kartáček“ pod nosem a „patka“nad čelem. Po záboru pohraničí Německem pak čs. uniformy střídají uniformy SA, hoši oblékají mundůr Hitlerjugend a děvčata BDM. Válečná léta pak reprezentuje wehrmacht, občas se vyskytne i někdo od SS - fotograf si holt zákazníky nevybírá, stejně jako holič a další živnostníci. Proč poslední snímky pochází z roku 1940 netušíme. Můžeme jen hádat, zda se část archivu nedochovala, nebo byl Ernst Büchl vůdcem povolán k plnění „čestné vlastenecké povinnosti“. Tak či tak, válečné běsnění se panu Büchlovi (jak jsme zjistili u krajanů v SRN) podařilo přežít a tak mohl být spolu s ostatními občany německé národnosti zařazen do odsunu, zanechavše zde většinu svého majetku, včetně fotoarchivu. Zcela jistě si takový osud nepředstavoval a
Pan Büchl s rodinou - Mánesova ul.(dle SPZ přelom 20 / 30 tých let) velmi pravděpodobně ani nezasloužil (alespoň nám není známo, že by se nějak politicky angažoval - kola dějin ho prostě semlela, jako ostatní jeho spoluobčany. Některé po právu, jiné neprávem - tak to bohužel na světe chodí. Útěchou mu snad mohlo být, že by svou živnost ve Stříbře stejně dlouho neprovozoval. Jako tvůrci tohoto webu jsme mu vděčni za fotografický materiál, který zde zanechal a tento skromný medailon budiž naším poděkováním.
