Dlouhý Josef

Pan Josef Dlouhý se nenarodil ani nezemřel v našem městě, ale jako první poválečný správce a vedoucí nejznámějšího stříbrského hotelu Evropa (předtím hotel Schober, ještě předtím „U bílého lva“) a pronájemce restaurace na městské plovárně (známé později jako Tchajwan), zde zanechal svoji nezanedbatelnou stopu a do naší rubriky po právu patří. Jeho stručné curriculum vitae zní: 

• Ve 14 letech nastoupil do učení na číšníka/kuchaře do Francouzské restaurace v Obecním domě v Praze. 
• V penzi ještě uváděl do provozu hotel Škoda a Kulturní dům v Plzni a hotel Manětín v Manětíně, Plzeň sever. 
• V polovině padesátých let mu bylo nabídnuto místo ředitele Interhotelu Slovan v Plzni, kde pracoval až do svého předčasného odchodu do penze. 
• Začátkem padesátých let, jako zaměstnanec Škodových závodů, uvedl do provozu zavodni jídelnu ASAP, u 5.brány. Pote byl vedoucím Závodního klubu ETD Doudlevce U Bradu. 
• V době od 1.1.1946 do 7.2.1949 byl národním správcem hotelu "Evropa", kdy si k hotelu také pronajímal restauraci "Plovárna". 
• Po dobu války byl vedoucím kantýny ETD Doudlevce v Plzni. 
• Ve třicátých letech až do války pracoval v Cizineckém domě Škodových závodů v Plzni. V té době také pracoval během lázeňských sezon v Mariánských Lázních a Karlových Varech. 

 Jak vidno, hoteliérsví bylo celoživotním posláním pana Dlouhého a my můžeme na závěr pouze smutně konstatovat, že kdyby měl možnost vidět, jak dopadly kdysi vyhlášený hotel (dnes naštěstí již alespoň opravený) a plovárenská restaurace, asi by hořce zaplakal. Zvlášť osud „Plovárny“ při pohledu na snímky z dob prosperity zamrzí. Osobně (Tj) se mi nechce věřit, že by se restaurace na tak atraktivním místě alespoň v sezónním provozu neuživila.

Restaurace "Plovárna" v době, kdy ji měl v pronájmu pan Dlouhý (vlevo) a dobová reklama na tentýž objekt z téže doby

(na vývěsním štítu ne levém snímku lze při troše pozornosti vyluštit jméno nájemce)

Dobová inzerce znovuotevření hotelu v deníku Pravda
z roku 1945