Ernstberger Anton

Zdroje:

• Egerländer Biografisches Lexikon - Dr. Josef Weinmann
• Eduard Winter v německém dějepisectví v protektorátu - Jiří Němec (dizertační práce)
• http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus71/spiegel.htm
• http://www.slavnestavby.cz

Anton Ernstberger se stejně jako jeho bratři, stavitelé Karl a Josef, narodil v nedalekých Malovicích. Po studiu na gymnáziu v Doupově pokračoval ve studiu práv ve Vídni. Po první sv. válce dokončil studia v Praze v roce 1921. Protože své vzdělání nepovažuje za dostatečné, studuje svůj oblíbený předmět "dějiny" na univerzitách ve Vídní, Berlíně a Londýně. Od roku 1931 je odborným asistentem semináře historie v Praze, roku 1933 je jmenován docentem a v roce 1935 profesorem německých dějin. V roce 1945 je zatčen a odvezen do stříbrského sběrného tábora. V listopadu 1945 se mu podařilo uprchnout do sousedního Bavorska. Učil na vysoké škole v Regensburgu a Bambergu a ještě v roce 1945 coby odborník na dějiny obdržel pozvání vyučovat na Univerzitě v Erlangenu. Díky své fundovanosti rozhodl spor mezi Mnichovem a Norimberkem ohledně apoštolského obrazu s tím, že tento obraz koupilo město Norimberk v roce 1627 od kurfirsta Maxmiliána I. Od roku 1954 děkanem filosofické fakulty. Dále byl členem Institute of Historical Research in London (1930), Německé akademie věd v Praze (1942) a Bavorské akademie věd v Mnichově (1955). Doktor práv a filosofie. Napsal mnoho knih a odborných statí, známá jsou například jeho díla o Valdštejnovi (Wallenstein als Volkswirt im Hezogtum Friedland (1929), Wallensteins Heeressabotage und die Breitenfelder Schlach (1930) a Hans de Witte, Finanzmann Wallensteins (1954).

Obálky a titulní strany některých prací A. Ernstbergera

V roce 1937 se rozhodl profesor pražské německé univerzity Anton Ernstberger pořídit si dům ve Stříbře. Byl rodákem z nedalekých Malovic u Erpužic a blízko budoucího staveniště v ulici Petrusflur (dnes Nerudova ul.) stálo též rodinné sídlo Ernstbergerů v dnešní Palackého ulici. Dům navrhl Antonův bratr Karl, který v té době působil v Karlových Varech. Je možné, že zvláštní „alpský“ styl domu (ve Stříbře byl dům nazýván „Chalet“) ovlivnila předchozí spolupráce Karla s významným brněnským architektem Bohuslavem Fuchsem, který v tomto období pro své klienty stavěl v okolí Brna podobné domy. Stavba byla dokončena v prosinci 1937 a již od počátku byla koncipována tak, aby dům pojmul rozvětvenou rodinu Ernstbergerů. Takřka čtvercový půdorys domu o velikosti 12 x 14 metrů byl cele podsklepen. Vytápěn byl teplovodním topením s kotlem na uhlí umístěném ve sklepě.

Zvýšené přízemí bylo rozdělené na velkou předsíň, sanitární vybavení, pracovnu, ložnici a obývací pokoj s jídelním koutem. Z ložnice a obývacího pokoje byl přímý vstup na balkon. Z obývacího pokoje se vstupovalo do pracovny osvětlené ze dvou stran rohovými okny. Velká koupelna byla přístupná z ložnice a z pokoje pro služku. Na severní straně domu byla kromě pokoje pro služku ještě umístěná kuchyně přístupná z předsíně. V domě Ernstbergerů těsně po válce bydleli američtí důstojníci. Od padesátých let 20. století byly v objektu dětské jesle.

V roce 1967 bylo přízemní křídlo dostavováno. Přístavba byla situována podélně ve směru západ - východ 

a přimykala se k severozápadnímu nároží původní vily. V roce 1996 se do přístavby nastěhovala městská knihovna. Dnes jsou nově přistavěné interiéry vily využívány jako stacionář pro seniory. V současnosti dům patří soukromému zubnímu lékaři, který zde provozuje svoji praxi. 

Citace: http://www.slavnestavby.cz