Ulice

Revoluční

Revoluční ulice (dříve Techlowitzerstrasse, tedy Těchlovická) vychází z dnešního kruhového objezdu nad autobusovým nádražím a je de facto výpadovou komunikací ve směru na Planou a Mariánské lázně, v prodloužení pak na Cheb. Dle jaké revoluce dostala ulice název těžko soudit, původní název zdá se být rozhodně výstižnějším.

Ruská

Ruská ulice - stoupáme-li Starou Plzeňskou ulicí ku městu, otevře se nám téměř pod jejím vrcholem po pravé ruce zatravněné plocha, při jejímž severním okraji prochází Ruská ulice. Zmíněné prostranství a potažmo celá lokalita prý kdysi slulo „Na Černém rybníce“ (původ tohoto názvu se autorskému kolektivu doposud nepodařilo objasnit). Odtud tedy Ruská ulice vychází. Její východní hranici pak určuje portál Koubkovy branky.

Smuteční vrch

Pokud bychom na křižovatce „u kina“ zatoužili po chvilce klidu, nabízí se nám možnost nechat se zlákat výhledem k jihu a sejít Smutečním vrchem. U domku čp. 229 pak cesta vpravo pokračuje jako ulice Na Výsluní (dříve U Matky Boží), vlevo si ponechává název Smuteční vrch.

Soběslavova

Soběslavova - dnes horní část bývalé předválečné Kšické ulice. Ohraničena je na spodní čísti křižovatkou s ulicí Palackého a 28. října, v horní části pak končí na hranici města, tedy za hřbitovem a správou silnic. Zástavba v ulici pochází většinou z doby poválečné (školy, sídliště), před 2. sv. válkou šlo spíše o příměstskou silnici.

Sokolská

Odbočíme-li cestou z náměstí po staré Plzeňské ulici kousek pod "Velkými schody" doleva, sejdeme ke starému mostu. Vlevo odbočuje ulice Na Příkopech, doprava pak ulice Sokolská. Okolo vodárenského podniku táhne se průjezdem pod hlavní silnicí, z pravé části lemována vilovou zástavbou, zleva pak ohraničena tokem řeky, pokračuje okolo bývalé plovárny a bohužel rovněž bývalé restaurace "Na plovárně", aby se u trosek Červeného mlýna ztratila v lesních houštinách.

Starý most

Starý most - Následující kapitola našeho toulání městem Stříbrem bude věnována starému kamennému mostu a mostní brance – stavbě tak významné, že v častých případech její podoba s úspěchem supluje funkci městského znaku. Z architektonicky-historického hlediska je nepříliš známou skutečností, že v České republice (ale i v dřívějším Československu) existují pouze dva mosty zdobené mostními branami. Tím prvním takovým je všeobecně známý Karlův most v Praze. A druhým, leč mediálně neprotěžovaným, se může pyšnit právě naše město. Z urbanistického hlediska pak mostní branka významně zvyšuje působivost pohledů na město z tohoto úhlu, což jenom potvrzují četná vyobrazení - jak z rukou vládnoucích tužkou, perem či štětcem, tak pořízená prostřednictvím fotografické techniky. Vžijme se tedy do role návštěvníků, jdoucích v různých dobách ku městu od železničního nádraží.

Tovární

Tovární ulice - začíná u bloku továren (byvalá Amati a Ohara) na konci vlakového nádraží a poté se postupně svažuje aby kousek za restarací Plzeňka (U Šestáků) vyústila do ulice Kladrubské. Na své krátké pouti míjí další kdysi významný místní podnik - dnes již neexistující GIS.

třída 5. května

Třída 5. května vychází z kruhového objezdu na horním konci ulice Benešovy a vyvádí dopravu ze Stříbra západním směrem. Podle první nejbližší obce kterou pak prochází bývala nejprve zvána Milikauerstrasse. Po připojení Stříbra k „Říši“ bylo pojmenování změněno na Nürenbergerstrasse. Dnes užívaný název, tj. Třída 5.května, pak potvrdila 30. října 1945 Místní správní komise ve Stříbře.

Tylova

Tylova ulice, dříve Orlí (Adlergasse). Krátká ulička spojující ulici Mánesovu s Masarykovým náměstím a končící pod severozápadním rohem konviktu. Velmi pravděpodobně původní název skutečně označuje Orlí, nikoli Adlerovu (dle přijmení Adler) ulici, neboť zde sídlila restaurace "U černého orla". Zde se pak nabízí spekulace, zda se nejednalo o národnostní symbolikou motivovanou protiváhu ulice „Lví“ - Lövengasse (potažmo restaurace „U bílého lva“), která je dnes částí ulice Bezručovy spojující Manesovu s dalším rohem Masarykova náměstí.

U Červené lávky

U Červené lávky - okrajová ulička vinoucí se k řece Mži spojující Červenou lávku, která jí dala jméno a je její hlavní dominantou, s ulicemi Na příkopech a Ruskou

Vodičkova

Vodičkova ulice (předválečná Staufengasse) spojuje kruhový objezd u místního "obchodního centra" se Západním předměstím, kde ústí u bývalé, důstojnickým sborem oblíbené, leč prostým vojínům zapovězené restaurace, v časech své největší slávy neoficiálně nazývané "Kravín".

Žižkova

Žižkova ulice (dříve Wassergasse) tvoří, k jihu směřující, spojnici mezi jihozápadním rohem Masarykova náměstí a ulicí Plzeňskou. Přibližně v polovině své délky se kříží s ulicí Kostelní, dolním koncem pak kolmo vstupuje do ulice Jiřího z Poděbrad.