Anonymní blok zdiva na obrázku vpravo byl a je pro mnohého skutečně cosi jako „Terra Incognita.“ Výše zmíněné demoliční rozhodnutí v tomto případě hovoří o již dlouhá léta nepoužívané čerpací stanici zajišťující zásobování kasáren vodou.
tř. 5. května - kasárna hlavní brána
obr.1401 (11.6.2005) 
obr.1402 (11.6.2005) V tomto místě, v dobách povinné základní vojenské služby, procházela hranice mezi přísně organizovaným životem prostého vojáka a přece jenom určitou mírou jím svobodně prožitého času. Řeč je o fenoménu zvaném „brána.“ Tudy musel projít každý z mladíků, plnících ve stříbrských kasárnách svoji „nejčestnější občanskou povinnost“ (jak byla v oněch dobách veřejnosti vojenská služba prezentována). Slůvko „musel“ však reálný život vojenský degradoval na pouhé „měl by.“ Ne každý z příslušníků zde dislokovaných útvarů byl totiž ve chvíli, kdy zatoužil po troše volnosti, vybaven velitelem podepsaným dokladem, zvaným Vycházková knížka. V takových případech nezbývalo, než vyhledat některou z četných, mezi mužstvem populárních a tradicí posvěcených únikových cest, zvaných „díra“ (celou větou - „díra v plotě“). V porovnání s dobami Haškova Švejka, kdy bylo třeba plot přelézat, nepochybný pokrok. Existencí „díry“ tak nabývala oficialita „brány“ a v ní sloužících dozorčích orgánů pouze teoretického a poněkud komického nádechu.
Levý snímek představuje ono kdysi přízračné místo - tedy pěší průchod, kterým se kdysi trousívali šťastlivci prokazující se zmíněnou Vycházkovou knížkou.
(Pozn.:Mnohého z nich pak ale stejně nepředvídatelně vzniklé časové disproporce dohnaly k návratu do kasáren „jinou“ cestou.) Druhé foto pojímá kauzu „brána“ komplexněji a zároveň čímsi jako vývěsním štítem
(viz příloha 4) 
připomíná útvar, kterým se historie stříbrských Nových kasáren uzavřela. (Oba snímky pořízeny 11.6.2005.)
obr.1403 (6.5.2008) 
obr.1404 Teprve doba po roce 1989 uznala za vhodné ocenit ty, kteří počátkem padesátých let zdejší kasárenský komplex budovali. Za potěšující lze tudíž z tohoto pohledu považovat datum 6.května 2008, kdy se u hlavní brány stříbrských kasáren sešla skupinka mužů, jejichž rukama byla naše kasárna vystavěna. Při té příležitost došlo i na odhalení pamětní desky.
Současně byla toho dne na druhém pilíři brány sňata rouška z desky připomínající útvar, jehož domovskou posádkou byla od konce čtyřicátých let právě tato kasárna. Ona jednotka se pyšnila jménem Františka Palackého, přičemž přesná rezortní specifikace se časem, podle vývoje armádních kritérií, měnila. Z 11 pěšího pluku (v roce 1949), přes 57. pěší pluk (od r. 1952), 57. motostřelecký pluk (od r. 1958)…až po závěrečnou fázi, kdy snad byl útvar veden jako 57. mechanizovaný pluk. Pro veřejnost byl místní útvar znám jako „VÚ 8015.“
(Pozn.: Údajně šlo o útvar s nejstarší doloženou a nepřerušenou tradicí v rámci Evropy. V době oficiálního ukončení jeho činnosti, tj. k 31.12.2005 historici mluvili o 376 létech.) Kromě uvedeného pluku Františka Palackého byly v různých dobách v prostoru těchto kasáren dislokovány i některé menší formace…namátkově např. PL oddíl, některé útvary byly dokonce jen tzv. „rámcové,“ což laicky řečeno znamenalo: bez mužstva.
(foto p. Sihelská)
tř. 5. května - kasárna (budovy v komplexu)
obr.1405 (5.8.2005) 
obr.1406 (5.8.2005) Pravděpodobně první byla vystavěna budova (foto vlevo), umístěná nejblíže k tehdejší silnici - dnešní třídě 5. května. Od zbytku kasárenského komplexu se poněkud liší architektonickým pojetím. Pan Ing. Klement (autor snímku) nám záběr popsal: Budova jednotek bojového zabezpečení – 5.srpna 2005. (Vztaženo na 60.léta - právě v tomto objektu pobýval předešle zmiňovaný PL oddíl.)
Pravým záběrem pak máme od téhož autora zachyceno: „Budova skladů, v přízemí proviantní sklad, v 1. poschodí výstrojní sklad - 5.srpna 2005.“
obr.1407 (16.6.2007) 
Jedna ze tří budov – půdorysně tvaru „U“ v pohledu od severu (foto vlevo) a východní průčelí téhož objektu (foto vpravo). Tento projektový model byl zřejmě unifikovaným standardem pro kasárna budovaná v tehdejší ČSR počátkem 50. let. S odvoláním na znalost poměrů v polovině 60.let lze upřesnit, že v interiérech takovýchto „úček“ bývaly (kromě širokých chodeb) ubikace mužstva, šatny, umývárny, toalety, sklady, učebny a velitelské kanceláře…a nelze zapomenout na veledůležité stanoviště dozorčího té které roty, či baterie. Mimo tyto základní prvky struktury každých kasáren pak bylo možno porůznu narazit na další doplňující nadstandardy – třebas na tzv. svobodárnu (ubytování pro vojáky z povolání), útvarový klub s knihovnou, kantýnu – neboli „armu“…či podobné „vychytávky“ související s chodem běžného vojenského života a kasáren vůbec.
obr.1409 
obr.1410 (5.8.2005) V zavedených organizačních pavoucích snad všech armád je na vrcholu řečené pyramidy každého útvaru velitel se svým štábem a k nim přidružené funkční úseky. Projekty kasáren té doby pamatovaly na tuto skutečnost a obdařily nejvyšší funkcionáře útvarů vlastní budovou. Nejinak tomu bylo i v případě kasáren stříbrských.
Černobílé foto není nijak blíže určeno (časově snad 70.léta). Při vší úctě k oněm hochům, hýčkaných náručí Československé lidové armády, je ale na této fotografii také důležitá budova štábu. Můžeme si jí tedy porovnat se snímkem, jehož popis vypovídá: „Budova štábu 33.VS. 5.8.2005. (foto: ing Klement).“
obr.1411 (asi 70. léta) 
obr.1412 (14.3.1966) Nedatované foto (cca 70.léta) - Muži ve zbrani - snad jsou právě na cestě do výkonu „jediného bojového úkolu v míru“ (opět použita oficiální dobová a poněkud pathetická terminologie). Tím bojovým úkolem byla míněna strážní služba. Přívlastek „bojový“ snad souvisel s tím, že každý voják ve stráži byl vybaven plným počtem ostrého střeliva. Jinak na strážní službě většinou nic bojového nebývalo. Spíš se v jejím průběhu člověk pohyboval jednou nohou v „prů…švihu.“
To snímek „Stará vazelína B 122 H“ dýchá větší pohodou. Pokud přístup k výkonu základní vojenské služby nebyl během oněch dvou let u některého ze zde zúčastněných ohodnocen tzv. „ostrými“ (ve vojenském žargonu tak bylo zváno potrestání vězením, jehož délka se musela nasluhovat), projdou tito muži za 200 dní kasárenskou branou již coby civilisté. K danému snímku lze přidat i doplňující informace. Předně: B 122 H znamená: baterie 122 milimetrových houfnic vz.38s…a za 200 to bylo 14.března 1966. Zde zvěčněná skupinka je jen jakýsi reprezentativní vzorek z celkového stavu zmíněné baterie, který činil v tehdejší (mírové) době okolo 35 mužů. Ovšem, vzhledem k kategorizaci „stará vazelína“ a „bažanti“ - ne všichni se v danou chvíli mohli radovat, že to mají za 200.
Ještě snad na úplný konec - snímek byl pořízen nelegálně, za pozadí posloužily zdi budovy zvané „kombajn,“ což v místním názvosloví značilo objekt prádelny, kde se nacházely i přidružené sprchy pro mužstvo a snad zde sídlil i útvarový holič – kadeřník. V době příchodu nováčků pak v těchto prostorách probíhaly i nezbytné přijímací ceremoniely - vystrojení, lékařská prohlídka a všeobecně populární „úprava účesů“ – čímž se z civilních nedisciplinovaných hejsků stali vojáci - uvědomělí to obránci socialistické vlasti.
obr.1413 (25.10.2003) 
Změny po roce 1989 však přinesly pro stříbrskou posádku (a tím i pro stříbrská kasárna) soumrak Bohů…tedy přesněji - soumrak Boha války. Posléze pak kdesi i padlo konečné rozhodnutí a nic na tom už nezměnila ani slavnostní přísaha konaná na zdejším nádvoří 25.10. 2003 (foto ing Klement)…neodvratnému zániku naší posádky nebyl schopen zabránit ani bojovně vyhlížející husitský válečník, stojící jen pár kroků opodál (viz foto z 11.6.2005).
Oficiálně pak byla činnost místního útvaru ukončena k poslednímu dni roku 2005, čímž Stříbro po 99 létech přestalo být posádkovým městem.
PS. Malý početní úkol: jestliže se stav stravovaných kuchyní mužstva pohyboval (v roce 1966) přibližně na úrovni 1400… kolik že to asi po dobu plného fungování zdejších kasáren prošlo vojáků základní služby jejich branou. Díky tomu, vyslovíte-li jméno našeho města i v těch nejodlehlejších končinách bývalého Československa, s největší pravděpodobností zaslechnete: „Ááá – znám. Tam jsem byl na vojně.“ Případně zazní i jména legendami opředených důstojníků.
tř. 5. května - kasárna (nové PDA a letecké snímky)
obr.1415 (16.6.2007) 
obr.1416 Přibližně koncem 80. let byla zahájena stavba nové budovy PDA., kterou se přes všechny peripetie oné doby podařilo dovést ku zdárnému konci. Byl to v podstatě takový „kapesní kulturáček.“ Snímek z 16.června 2007 zachycuje prostory hlavního sálu. V modernizačních projektech dané lokality - budoucího nového předměstí, které má mimochodem v názvu připomínat bývalý 57. motostřelecký pluk – čili předměstí Františka Palackého…tedy v těchto záměrech se s využitím bývalého PDA nepočítalo…tudíž v dnešní době již neexistuje.
Druhý snímek (cca z poloviny 1. desetiletí 21. století) názorně ukazuje již několikrát zmíněná „účka.“ Přímá asfaltová komunikace při levém okraji představuje třídu 5.května. Vlevo dole pak rozeznáme hlavní kasárenskou bránu, výše pak budovu štábu a za ní svobodárnu. Přes centrální zelenou plochu vpravo identifikujeme objekt ve tvaru písmene „T“ jako komplex kuchyně a jídelen pro mužstvo.
obr.1417 (3.10.2009) 
V celkem ještě neporušeném stavu zastihl stříbrská kasárna letecký snímek z 3.10.2009 (foto v. Šoltys). Příloha č.6 by celkem snadno mohla posloužit k orientaci…což nám ovšem nebude nic platné v realitě roku 2013. Záběr z 8.4.2013 (foto vpravo) totiž zaznamenává již jen holou pláň s tu a tam osamoceně trčícími stavbami nejasného určení a nejisté budoucnosti. Necháme-li průchod pathetickým náladám šedých buněk mozkových, zarecitujme: „Poutníče zvěstuj budoucím, že zde stávala pyšná stříbrská kasárna. Amen.“
Nová doba přinesla nové podněty. Deník Právo ze 31.3.2007 uveřejnil zprávu, podle které ve 12:00 hodin 31.března 2007 připadl od státu 45-ti hektarový areál kasáren a autoparku v účetní hodnotě 440 miliónů městu Stříbru. Tachovský deník ze soboty 27.října 2007 pak referuje. „Britská firma Waystone se stane strategickým partnerem Stříbra při revitalizaci opuštěných kasáren.“ A dále pokračuje: „… Stříbrští chtějí v kasárnách postavit regulérní obytnou zónu i se všemi městotvornými prvky, jako jsou například odpočinkové zóny.“ První novostavbou v daném místě je požární stanice Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje, jejíž slavnostní otevření proběhlo 8.listopadu 2007. O areál údajně již ale projevilo zájem i několik firem – výrobních i nevýrobních. Dalším během událostí se tedy nechme překvapit, neboť „barevný bývá koberec plánů velikých, leč šedivá pak je rohožka faktů určitých.“
Pozn.: Krátce po roce 1945 byly oprášeny předválečné úvahy o výstavbě novách kasáren ve Stříbře. V úvahu připadaly tři katastry. Pole po levé straně při silnici na Úlehle ,dále katastr „Na Kučerce“ (za bývalou cihelnou, později zde vyrostl objekt ČSAD) a konečně pozemky severně od dnešní třídy 5.května. Jak zřejmo, zvítězila varianta poslední. 
