Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Opevnění
Improvizované objekty
K celistvosti palebného systému linie nestačily jenom vybudované pevnůstky. Z taktických i stavebních důvodů musely být do systému paleb zahrnuty i některé budovy a objekty nalézající se poblíž nebo v sestavě linie. Jednalo se o improvizovaná kulometná stanoviště bez stavebních úprav budov s dostatečně silnými stěnami, které by se v případě potřeby využily. U Stříbra se jednalo o budovu strojovny bývalé elektrárny na Dlouhém tahu, vilu továrníka Justa u nádraží (čp. 502), skladiště železničních zásilek vedle nádražní budovy ve Stříbře a bývalou hájovnu nad železničním nádražím (čp. 534).
Opevnění vzor 36
V první etapě výstavby se měly opevnit nejdůležitější komunikační body na plánované linii. Pás pevnůstek nebyl v této fázi výstavby opevnění vůbec celistvý. V úseku od Jivjan po Krsov byl vytyčen úsek výstavby VII. Stříbro. Posléze byl tento úsek nakonec rozdělen na dva podúseky: VIIa. Stříbro-jih (Čerňovice - Jivjany) a VIIb. Stříbro-sever (Čerňovice - Krsov).
Opevnění vzor 37
Na počátku roku 1937 bylo rozhodnuto doplnit stávající provizorní opevnění postavené předešlého roku (LO vz. 36) souvislými pásy pevnůstek nového typu vz. 37, zvaných řopík (podle Ředitelství opevňovacích prací). Okolí Stříbra se týkala první linie s označením E-22 Stříbro s 53 pevnůstkami (44 typu A, 2 typu B, 1 typu C, 3 typu D a 3 typu E). Výstavbou byla po výběrovém řízení komise 15. května 1937 pověřena stavební firma Jenč, Hladeček a Kroft se sídlem v Plzni jako firma, která podala nejvýhodnější cenovou nabídku (949 379,-Kč). Firma zahájila práce 18. června na pevnůstce č. 1 u Butova a dokončovací práce na úseku se protáhly až do jara 1938. Stavební materiál byl vykládán ve Stříbře, kde byl pro tento účel zbudován sklad.
