Stříbro od jihozápadu

br.1320 (1893)

Popis originálu stručně říká „1893.“ Snímek tudíž mj. zaznamenává aktuální podobu tehdy ještě Harlassova (od r. 1899 Henzmannova) mlýna a čp. 445, absenci čp 511 (poliklinika) a čp. 193 (potraviny Kamila), zajímavá může být i situace v okolí kostela Všech svatých kde chybí čp. 106 (hudební škola), dnešní ulice Hradební a ulice Plzeňská…atd., atd. Případný badatel, vyzbrojen lupou, nalezne jistě další místa, na kterých kráčející čas zanechal svoje stopy.

obr.1321 (1893-1897)

obr.1322 (1904-1905)

K určení levého snímku opět použijeme vylučovací metodu vycházející ze zachycených reálií. Harlassův mlýn je ještě v zachovalém stavu (vyhořel 1897), ale chybí vzrostlý smrk - tj. po r.1893, neexistuje ale čp 193 - výstavba 1899. Panský mlýn ještě není přestavěn (až začátkem jara 1900). Pro datování se nám tudíž nabízí období mezi léty 1893 - 1897.

Případ lehce nahnědlé fotografie vyřešíme již jednou použitou formulkou: „mezi podzimem 1904 a červencem 1905.“ (Více viz kapitola ulice Na Příkopech.)

Pozn.: Pohled na Stříbro z přibližně stejného úhlu inspiroval i neznámého umělce k vytvoření kresby, která byla použita na obalu druhého dílu naší knihy (Město Stříbro v proměnách času aneb vzpomínání nad starými fotografiemi 2). Celkovým porovnáním zachycených význačných objektů s dnešní realitou lze v případě onoho vyobrazení dojít k závěru, že dotyčný malíř zachytil v rámci jeho možností a schopností skutečně realisticky podobu našeho města. Dle některých indicií můžeme klást dobu vzniku tohoto historického dokumentu do období mezi léty 1839 - 1847. (Pokud se ovšem nejedná o později vytvořený podvrh.)

obr.1323 (před 1924)

obr.1324 (1928-32)

Levé foto lze klást před rok 1924, neboť v sousedství kostela Všech svatých postrádáme novostavbu čp. 97.

Zimní „náladovka“ již bezpečně dospěla za rok 1928, což je signalizováno přítomností nové budovy pošty (čp. 129 v dnešní ulici Boženy Němcové). Horní datovou hranicí může být rok 1932, kdy byl v říjnu zkolaudován dům čp 96 v dnešní Husově ulici a který na obrázku chybí.

obr.1325 (2006)

obr.1326 (1536-37)

Dlouhá léta byl za nejstarší vyobrazení našeho města považován pohled na Stříbro od západu - detail z mapy stříbrského horního revíru z roku 1779 od Josefa Bleidla (použito na obalu prvního dílu naší knihy). V roce 1995 však významná hamburská badatelka Angelika Marschová objevila ve Würzburské Univerzitní knihovně album perokreseb cca padesáti českých, německých a slezských měst z let 1536 - 1537 (Die Reisebilder Pfalzgraf Ottheinrichs aus den Jahren 1536/37), kde mezi dvanácti českými městy figuruje i město Stříbro. (Více viz Stříbro do roku 2000, str.35 a celostránkový článek PhDr. Bystrického v Tachovském deníku z 1.2.1999). Pro náš účel vystačíme s výřezem vyobrazení Stříbra ze zmíněného „Würzburgského alba.“ Co se týče věrnosti této veduty je třeba počítat s určitou mírou stylizace v nepodstatných drobnostech. Na druhou stranu však přepokládejme, že autor zachovává dispozice i podobu význačných a typických staveb ve městě. Identifikovat tak lze bránu Chebskou, Pražskou a v prvotní podobě i bránu na mostě přes Mži, tehdy snad ještě dřevěném. Poblíž mostu pak kresba zaznamenává objekt jakési válcové věže, jejíž existenci a ani polohu se doposud nepodařilo zcela spolehlivě potvrdit a která bývá v pramenech uváděna jako „rotunda turris.“ Problematickým se rovněž může jevit i přiřazení dvou menších věžiček vpravo od dominantního kostela Všech svatých, přičemž lze předpokládat, že pravá z nich náleží kostelu Máří Magdaleny, levá snad lokalizuje budovu radnice. Za projev tzv. umělecké licence můžeme považovat návrší a kopec v pozadí, vycházející snad z podoby známého Ronšperka. Ten si však malíř naaranžoval do pozice, ve které sice asi více vyhovoval jeho estetickému citu, ale která zároveň mate i mnohého domorodce. Přesto lze s přihlédnutím ke všem možným dobovým zkreslením přiznat této kresbě určitou míru autenticity a dokonce se hodně volně pokusit o srovnání se stavem z 29.12.2006 (foto vlevo).