Revoluční

Jedná se o popisná čísla: 530, 531, 535, 536, 681, 685, 712, 726, 749, 772, 788, 789, 821, 822, 827, 828, 845, 985, 986, 1010, 1011, 1145, 1431 a 1479. 
Pojmenování této komunikace se vyvíjela takto: adresář z r.1912 uvádí dva názvy a to Villenviertel /česky Vilová čtvrť, zde eviduje čp. 530, 535, 536 a Neues Viertel / Nová čtvrť s čp. 531. U čp. 530 je v adresáři záznam Kavalleriekaserne / tj. jezdecká kasárna (dobová terminologie užívala výrazu jízdecká kasárna). 
V roce 1921 proběhlo v tehdejší Československé republice sčítání lidu. Sčítací komisař přiřadil čp. 530 do Hořejšího předměstí a čp. 531, 535 a 536 do Neues Viertel. V kasárnách (čp. 530) bylo v době sčítání v únoru 1921 přítomno 265 osob. 
Nepříliš dokonalý adresář z r. 1929, jehož autorem je Andreas Manlik, zavádí název Techlowitzerstraße / Techlowitz = Těchlovice/. Jmenovitě uvádí pouze čp. 531 (bratři Karl a Alois Sommerovi). Do této ulice zařazuje i čp. 627, dnes Myslivecká. Ostatní popisná čísla uvádí tento adresář bez názvů ulic. 
Několik nových názvu se objevuje v telefonních seznamech z let 1930-1938. Telefonní přístroj vlastnili v této ulici pouze bratři Somerové v popisném čísle 531 (koncesovaný radiozávod, benzinová čerpací stanice a osobní autodoprava). Seznam z r. 1930/31 uvádí adresu Planestrasse / česky Plánská ulice a v r. 1934 - 1938 Těchlovická ulice. V roce 1934 přibyl v ulici další telefonní účastník a to Elektrosvaz pro severní okresy Českého lesa, s.r.o (dnes tzv. elektrárny) s adresou Marienbadstrasse čp.712.

Adresář mapující stav kolem roku 1938 (Dinkelsbühl 2008) uvádí název Techlowitzer Straße a eviduje čp. 530, 531, 535, 681, 712, 789, 821, 822, 830. Ostaní čp. adresář neuvádí. 

Změnu přinesl konec roku 1938. Ulice obdržela název Egerer Strasse / tj. Chebská ulice. 

Úřadem tehdejšího starosty byla ulice zařazena do čtvrti Neues Viertel a vymezena v rozsahu Mauthaus – Teich (převedeno na naše poměry tzn. cca kino – mlékárenský rybník, Mauthas byl dnes již zbořený domek pro výběr mýta a později mostní váha v místě dnešního pomníku u kina). 
Adresář z let 1938 – 1945 uvádí stejný název (Egerer Strasse) a eviduje čp. 227/1, 226/3, 508/2, 530/4, 531/5, 535/, 536/9, 681/6, 712/15, 726/17, 749/11, 772/13, 788/27, 789/21 821/25, 822/19, 828/23, 829/31, 830/29. Čísla za lomítkem značí nové německé číslování. 
Na tomto místě považuji za vhodné zmínit se o popisném čísle 772. Tato vilka, přístupná z Myslivecké ulice, patřila řídícímu učiteli v Bernarticích Georgu Giebischovi. 

Revoluční č.p. 772

Nejpozději od roku 1939 zde sídlilo nechvalně známé Gestapo (celý název stříbrské služebny byl: Geheime Staatspolizei, Staatspolizeistelle Karlsbad, Aussendienststelle Mies). Sídlilo zde také Komisařství hraniční policie (Geheime Staatspolizei, Grenzpolizeikommissariat Mies). 
Obě úřadovny měly v domě k dispozici 3 kuchyně, 8 obytných místností, 2 koupelny, 3 WC, 1 prádelnu, 2 sklepy, půdu, sklep na uhlí a garáž. 
Podle dokladů na stříbrském stavebním úřadě žádalo Gestapo 28. dubna 1944 o povolení zřídit ve sklepě tohoto domu protiletecký kryt. 

Předpokládala se potřeba 0,5 m3 stavebního dříví, 50 q cementu a 3.100 cihel. Jiná mnohá místa označovaná stříbrskými občany jako „Gestapo“ snad byly domy, kde příslušníci této zločinecké organizace bydleli.

Změny v názvech ulic po květnu 1945 se dotkly i této komunikace. I tentokrát se shodly obě ve Stříbře působící správní instituce, i když ne zcela. Národní výbor zvolil 12.6.1945 název Revoluční ulice, kdežto Místní správní komise se 30.10.1945 rozhodla pro vznešenější název Revoluční třída. 
Název Revoluční si ulice podržela až do dnešních dní. Uvážíme-li, že nějaká ta revoluce (husitská, francouzská, říjnová, buržoazní, maďarská, demografická, průmyslová, vědeckotechnická, sexuální, sametová, islandská, islámská, .....) ve světě stále probíhá, je název Revoluční trvale aktuální. 
V zahradě domu čp. 531 stávala do 70. let minulého století socha sv. Isidora. 

Revoluční č.p. 712 (Elektrárny)

Ze staveb, které se v této ulici nacházejí, stojí snad za zmínku tiše chátrající budova bývalé statkové počítačky (čp. 1011), tzv. „Elektrárny“ (čp. 712), Finanční úřad (čp. 1010) a Mlékárna (dnes zahraniční firmy Ehrmann – výroba zakysaných mléčných výrobků a firma Euroserum – výroba sušené syrovátky). Zajímavostí je, že původní mlékárnu postavili v r. 1942 chovanci z Ústavu pro duševně choré v Dobřanech.