Menu
Městské muzeum ve Stříbře

S čím Vám můžeme pomoci?

rozšířené vyhledávání

Provoz městského muzea a vyhlídkové věže kostela Všech svatých ÚT-SO.

                  

O nás

Městské muzeum ve Stříbře

Minoritský klášter s kostelem sv. Máří Magdalény

 

Městské muzeum ve Stříbře se nachází v budově bývalého minoritského kláštera, ke kterému těsně přiléhají obvodové zdi kostela sv. Máří Magdalény.

Stavba kláštera je dávána do souvislosti s pány ze Švamberka, konkrétně Ratmírem II., synem Ratmíra ze Skviřína, zakladatele rodu Švamberků, jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů středověkého Stříbrska. Nejpozději v roce 1253 se město Stříbro stává královským městem a v témže roce je založen minoritský klášter s kostelem sv. Augustina, jehož zasvěcení se později změnilo na kostel sv. Máří Magdalény. S jistotou lze říci, že klášter minoritů, také menších bratří, existoval roku 1272. Žila zde nevelká komunita čtyř žebravých kazatelů a jednoho laika. Nejstarší část klášterního komplexu tedy spadá do rané gotiky. V severním a východním křídle konventu jsou zachovalé dva původní gotické portály a částečně také mohutné sloupy ambitů, které dosahovaly téměř sedmi metrů. Při barokní přestavbě došlo ke snížení stropu a rozdělení konventu na čtyři patrová křídla seskupená kolem rajského dvora. Od roku 1451 se již mluví o pivovaru za prostorem kláštera. Při požárech v letech 1479, 1508 a 1528 utrpěl klášter škody spolu s celým městem, a bleskem byla zapálena střecha také v roce 1600. Roku 1702 byl přestavován ochoz a o dva roky později byl zřízen refektář (společná klášterní jídelna). V té době byl kostel sv. Máří Magdalény velice chatrný, takže musel být roku 1741 uzavřen a započalo se s barokní přestavbou. Mše se odbývaly v chóru za oltářem a v kapli sv. Barbory, která bývala součástí kostela. V roce 1750 žilo v klášteře jen 10 mnichů, 3 laici a kvardián (představený řeholního domu). První mše v obnoveném kostele se konala 13. června 1753. 

V roce 1785 byl sotva dokončený kostel i s klášterem patentem Josefa II. zrušen. Poslední mše řeholníků se odbývala 22. ledna 1786. Pět kněží a dva laičtí bratři odešli a roku 1787 proběhla dražba na oltáře a zařízení a budovy i s pivovarem zakoupila roku 1788 obec. Rukopisy, knihy a listiny z klášterního archivu byly následujícího roku předány univerzitní knihovně v Praze. Kostel sv. Máří Magdalény se v roce 1790 stal kostelem farním. Byl opatřen novým nábytkem, dostal nové varhany za 900 zlatých a byl sem přestěhován také zázračný obraz stříbrské Panny Marie Bolestné. V červenci roku 1792 udeřil do věže kostela blesk a shořela střecha kostela i kláštera. Kostel zůstal neopraven a nastala postupná devastace stavby. Varhany a obraz Panny Marie Stříbrské byly přeneseny do kostela Všech svatých, který je od svého opětovného vysvěcení roku 1794 až doposud opět farním kostelem. 

Následkem opuštění kláštera a kostela sv. Máří Magdalény vzala za své v období let 1801-1803 kostelní klenba a zřítila se horní patra věže. Mezi léty 1871-1872 bylo zcela zbořeno již zchátralé průčelí a spodní část věže, které ustoupily novostavbě školy. Z kostela je dodnes zachováno pouze obvodové zdivo větší části lodi a půlkruhový presbytář. V roce 1997 proběhl v areálu kostela archeologický výzkum, který odhalil stavební konstrukce původní svatyně se středověkými pohřby. V křížové chodbě v přízemí budovy kláštera se nachází vstupní gotický portál kostela sv. Máří Magdalény. V místech průčelí a části lodě tohoto kostela nyní stojí budova čp. 437, ve které se nachází část odborů městského úřadu a městská knihovna.

K další stavební změny proběhly v klášteře po roce 1952 pro potřeby školy a zároveň došlo ke zrušení zdejšího děkanství. Právě při těchto velkých úpravách byly nalezeny ostatky dvou císařských generálů, Adama Erdmana Trčky z LípyViléma Kinského, kteří byli zavražděni spolu s Albrechtem z Valdštejna roku 1634 v Chebu. Tělesné ostatky Albrechta z Valdštejna byly již roku 1636 převezeny do rodinné hrobky ve Valdicích u Jičína. Mezi oběťmi chebské vraždy byli také tehdejší zástavní pán města Stříbra Kristián z Illova a setník Jindřich Niemann, jehož tělo bylo zahrabáno na Šibeničním vrchu za městem. 

V roce 1988 bylo do prostor kláštera přesunuto muzeum. V roce 1991 byla z iniciativy pracovníků muzea nainstalována malá expozice. Následujícího roku se začalo s opravou severního křídla minoritského kláštera a v červnu roku 1993 byly pro muzejní expozice otevřeny nově zrekonstruované prostory nad křížovou chodbou. Před začátkem sanačních úprav proběhl archeologický výzkum křížové chodby a kostela, díky kterému byly odkryty zajímavé architektonické prvky z období rané gotiky, včetně nejstarší části městské fortifikace procházející šikmo v základech klášterní budovy. Došlo také k odkrytí kostrových hrobů, které se nacházely v několika vrstvách nad sebou, a to jak v křížové chodbě, tak na nádvoří před klášterem.

Od roku 2000 proběhla postupně ve třech etapách další rekonstrukce klášterní budovy. V současné podobě se budova muzea nachází od roku 2011. Jsou zde umístěny expozice týkající se archeologie, historie města v časové ose od založení až do 19. století, dále mineralogie s ukázkami minerálů stříbrských rudních žil a historie dolování na Stříbrsku. Další expozice jsou věnovány stříbrským ostrostřelcům, etnografiiumění, doplněné o měšťanský nábytekselskou světnici. Jakožto muzeum vlastivědného typu nabízí městské muzeum ve Stříbře také přírodovědné exponáty paleontologie, dendrologiezoologie

V části křížové chodby v přízemí západního křídla kláštera se nachází menší expozice k historii stříbrského motokrosu

V rajském dvoře uprostřed klášterního ambitu jsou umístěny tři smírčí kříže.

Ve východní části náměstí, v Pivovarské ulici, ze které lze nahlédnout do prostor torza kostela sv. Máří Magdalény, se nachází pamětní deska stříbrského rodáka a kronikáře města Karla Ludwiga Watzky

 

 

 

Mohlo by Vás zajímat

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8
1
9
1
10
2
11
2
12
2
13
2
14
2
15
2
16
2
17
2
18
2
19
2
20
2
21
2
22
2
23
2
24
2
25
2
26
2
27
2
28
2
29
2
30
3

Sociální sítě

Asociace muzeí ČR


nahoru