obr.939 (70. léta 20. st.) 
obr.940 (6.4.2006)
Pohled "odspodu" z Plzeňské ulice. Černobíle zde máme zachycen přibližně konec 70. let (20. stol.), barva oživuje snímek z 6.dubna 2006.
obr.941 (před 1924) 
Původem je pravděpodobně věž starší nežli kostel, jelikož jejím prvotním úkolem byla funkce obranná (hláska). 1699 - Věž kostela Všech Svatých byla zvýšena výstavbou kupole na 51 m, vybavena bytem věžného a zvonkem. (Bystrický - Rubášová). Čili jinak řečeno - do té doby byla vlastně věž jenom jakýmsi pahýlem bez oné dominantní kupole.Po celou dobu svojí existence byla (a doposud je) věž majetkem města, zatím co kostel patří církvi.
Vlevo pokus o záchranu starého diapozitivu. Nedatováno, dle zástavby v okolí ale před rokem 1924.Vpravo foto z 6.4.2006. A ještě malá pikantnůstka pod čarou: dle osob znalých v oboru se prý v dobách „reálného socialismu“ vážně uvažovalo o zboření čp.111 (na barevném snímku běloskvoucí štít s červenou střechou) v těsném sousedství tohoto kostela. Na takto uvolněném místě pak měl vyrůst dům, v lidové mluvě zvaný „panelák“. Jediným zádrhelem v realizaci tohoto vysoce kvalifikovaného urbanistického řezu prý byla nemožnost, protáhnout úzkými uličkami neskladnou konstrukci nezbytného jeřábu. Tady snad zasáhla sama Boží prozřetelnost a možná i skrytá sabotáž někoho rozumného mezi zúčastněnými. Jóóó…děly se to věci…i když nikde není psáno, že se nedějí dodnes!
o
br.943 (1962) 
Léto 1962 a i přes černobílé podání vidíme kostelní monument v poněkud omšelém stavu. První květnový den roku 2008 sice vykazoval v odpoledních hodinách jisté náznaky mírného pošmourna, na malebnosti pohledu na město zpoza obchodního domu však tato skutečnost neměla pražádný vliv.
obr.945 (1994) 
Negativ černobílého snímku uložil jeho autor, pan Jiránek, do archivní složky nadepsané „Srpen 1994“. V říjnu 1995 pak byla oprava kostelní věže završena oplechováním podhledů kupole. K pořízení barevného záběr posloužila 21.dubna 2006 nová budova polikliniky.
Pohled na kostel Všech Svatých ze směru od dnešní hudební školy je jistě každému stříbrskému občanovi dobře znám. Oproti poválečným létům se ale dnes jeví jako více otevřenější, neboť je zbaven ve svahu stojícího bloku čp.105. Ačkoli dobu vzniku zde prezentovaného snímku volně odhaduji asi tak na počátek 20.století, může pro náš účel posloužit k nastínění situace před zbořením zmiňovaného domu. K tomu došlo zřejmě v létech padesátých. Snímek nám rovněž ukazuje dřívější tvar malé věžičky a i materiál střešní krytiny. Kostelní střechy totiž byly pokryty břidlicí. Vše se změnilo v druhé polovině let osmdesátých (20. stol.), kdy břidlici nahradil měděný plech a malá věžička byla z nějakého důvodu zakončena mohutnější a baňatější kupolkou. Navíc pak ještě k velkým „netopýřím“ vikýřům nad přední částí hlavní lodě přibyly menší vikýřky typu „oko“ na ostatních plochách střech. Současnost je zastoupena fotem z 27.7.2008 a řekl bych, že nabádá k úctě před umem fotografů z dob, kdy fotografie nebyla zas až tak běžnou záležitostí.
Je tedy pravdou, že ani režim jedné „rodné a neomylné“ strany si nedovolil prezentovat svoje symboly právě na těchto místech. Možná proto, že právě s „těmito místy“ nebyl zrovna zadobře. Datování černobílého snímku je celkem nezpochybnitelně ohraničeno dějinnými událostmi konce třicátých a poloviny čtyřicátých let. Barevný záběr je jednoznačně určen dnem 11.září 2008.
obr.951 (před 1908) 
Starší vyobrazení nás zavádí do chrámových interiérů někdy před rokem 1908. Náš pohled je veden centrální lodí od hlavního vchodu směrem k oltáři. Stejně je orientován i snímek z 9.září 2006. Pozornosti případného návštěvníka stříbrského chrámu Všech svatých jistě neunikne stropní fresková výzdoba. – dílo malíře Julia Luxe z Plzně (klenba lodi a kupole) a Eliáše Dollhopfa z Horního Slavkova (kněžiště a oltářní obraz). Práce na freskách proběhly v létech 1760 – 1766. Hlavní oltář zhotovil r.1762 plzeňský sochař Ignác Platzer. Uprostřed tohoto oltáře je umístěn milostný obraz Bolestné Panny Marie, o kterém se zmiňujeme podrobněji v kapitole Husovy ulice.
Pro lepší představu o bohatosti výzdoby našeho kostela si ještě informativně představíme některé z výše zmíněných fresek. Vlevo hledíme na fresku v klenebním poli nad hlavním oltářem. Vytvořena byla r.1766 Eliášem Dollhopfem, který zde ztvárnil nanebevzetí Panny Marie. Napravo pak hledíme hlavní lodí směrem k západu. Varhanní skříň na kůru patřila původně k vybavení zrušeného kostela sv. Máří Magdaleny a v kostele Všech svatých byla osazena roku 1794. Sám nástroj ale pochází z počátku 20. století. Klenbu nad varhanami zdobí freska (1760) F.J.Luxe znázorňující skupinu evangelistů, z nichž sv.Lukáš maluje obraz Panna Marie, zatímco ostatní pracují na zápisech do knihy.
V hlavní lodi vyplňují plochu nad oblouky bočních lodí čtyři fresky od F.J.Luxe, znázorňující čtyři světadíly. Severní stěna symbolizuje Evropu (viz obr. vlevo) a Ameriku. Na opačné, jižní, straně personifikoval umělec Afriku, jako černošského vládce sedícího na slonu (obr. vpravo) a Asii. Tolik jen stručně k interiéru kostela Všech svatých ve Stříbře. Fotograficky zdokumentovaná detailní prohlídka by sama o sobě vydala na slušně objemný svazek, což však přesahuje možnosti naší publikace, potažmo pak ani není jejím účelem. Případnému hlubšímu zájemci o danou tématiku snad ale mnohé naznačí výrok osoby v oboru dobře znalé, která označuje tento stánek boží za „perlu mezi západočeskými kostely“.
Za našich dnů jsou ve věži při kostele Všech svatých zavěšeny tři zvony (nepočítaje další zvon, přesněji cymbál, umístěný v lucerně kupole). Dva velké a jeden malý – umíráček. Jak vyplývá z popisu k černobílému vyobrazení, neměly zvony vždy ustláno na růžích. Originální, rukou psaný text na rubu zmíněné fotografie sice praví pouze:“Zvon, přelitý v únoru 1738, v květnu 1738 vysvěcen v Chotěšově a 22.května téhož roku zavěšen. Vysoký 1,40 m, průměr 1,45 m.“ Přitom je ale dosti pravděpodobné, že se v tomto případě jedná o „předsmrtné foto“ zvonu zvaného Bauer (Sedlák), který byl 23.2.1917 přímo ve věži rozbit, aby surovina takto získaná mohla býti odeslána ku zpracování pro válečné účely. (Podobné snímky totiž existují i k dalším stříbrským zvonům obětovaným „za císaře pána a jeho róóódinu“.) Jak by takovou událost asi komentoval jistý Josef Švejk? Snímek z 15.7.2007 představuje jeden ze zvonů, jejichž hlasem jsme v současnosti denně oslovováni. Dle některých informací prý byl jeden z velkých zvonů dřívějšími starousedlíky nazýván „Evangelista“.
Černobílý snímek není nijak popsán, pročež nastává dilema. Nepochybně jsme zde svědky jakési manipulace se zvonem (nebo dokonce se zvony). Ocitáme se tak ale v roce 1917, kdy byly zvony z věže snímány, nebo v roce 1927, kdy byly nově vysvěcené zvony zavěšovány? Osobně bych si dovolil tipnout datum 1927, ale přesto považuji záležitost za otevřenou. (Záležitost je probírána i v kontextu ulice Kostelní.) A protože se nepodařilo pořídit odpovídající snímek konfrontační, využijeme již po několikáté skvělých leteckých záběrů z dílny Víti Šoltyse. Tentokrát ze 17. dne měsíce července roku 2005.
Datum vložení:
1. 2. 2018 14:16
Datum poslední aktualizace:
21. 5. 2018 11:40
Autor:
Bc. Veronika Peteříková
