Náměstí z ptačí perspektivy
Přiložené letecké snímky pořídil a nezištně poskytl známý aviatický nadšenec a stříbrský patriot Víťa Šoltys. Díky jemu si tak můžeme provést základní rekognoskaci uvažované lokality. Je snad vhodno předeslat orientaci dle světových stran. Na levém snímku, z května 2005 půdorysně protilehlé kratší strany prezentují západ (vlevo) a východ (vpravo). Záběr vpravo pochází z 21.6.2006. Číslo popisné „1“ bývá tradičně přidělováno nejdůležitější budově v obci, za kterou je podle zvyku považována radnice. Tak tomu je i v případě našeho města. Čp.1 snadno identifikujeme v čele západní strany náměstí jako bělostnou budovu se třemi štíty a protáhlým jižním traktem. Z jihozápadního rohu náměstí pak směrem západním vychází ulice Husova a směrem k jihu ulice Žižkova, zatímco opačný roh, severozápadní, vyvádí k západu ulici Benešovu a k severu ulici Bezručovu. Přibližně ve dvou třetinách délky pak máme protilehlé ulice Tylovu (v severní frontě) a Plzeňskou (mířící k jihu). Severovýchodní roh odvádí dopravu ulicí Myslbekovou (která však je veřejností všeobecně vnímána již jako ulice Mánesova). V témže bodu lze pěšmo vstoupit do „městského parku“ (díky jehož stavu je použití uvozovek zcela na místě). Jihovýchodní kout náměstí je ozvláštněn dalším prostranstvím, které nás uvádí k budově bývalého minoritského kláštera (malý cípek střechy v pravém dolním rohu snímku) – dnes sídla městského muzea. Zmíněná malá plocha má velice silné ambice aby se po případném revitalizačním zásahu stala jakousi oázou klidu a pohody a v návaznosti na krásně zrenovované prostory přilehlého stříbrského muzea i oblíbeným místem návštěv milovníků kultury a historie. Východní strana náměstí je půlena ulicí Pivovarskou, která by nás dovedla k areálu bývalého stříbrského pivovaru a rovněž ke troskám kostela sv. Máří Magdaleny. V severní frontě náměstí nalezneme několik měšťanských domů zdobených renesančními portály, ve stylu renesance je rovněž kašna před radnicí. Baroko je zastoupeno především centrálně umístěným mariánským sloupem z r. 1740. K jednotlivým položkám se detailněji vracíme v podrobném popisu dané lokality.
Masarykovo náměstí - Svěcení praporů městských ostrostřelců
obr.491(6.6.1870) 
V případě levého snímku se jedná o zatím nejstarší přesně datovanou fotografii ze Stříbra, jejímž autorem je s největší pravděpodobností plzeňský fotograf Otto Bielfeldt. K zobrazené události došlo 6.června 1870 a bylo jí svěcení praporu místního ostrostřeleckého sboru. Unikátní je zde ale především to, že zde máme zachycenu tehdejší podobu východní části náměstí. Ať už se jedná o, tou dobou již částečně pobořený (materiál na stavbu pivovaru) a tudíž nepoužívaný , kostel sv. Máří Magdaleny (ve východní frontě), nebo blok třech domů vpravo (v jihovýchodním rohu), či roh severovýchodní (vlevo). Případný zájemce nechť si provede detailnější průzkum sám, potažmo porovná změny oproti v barvě vyvedenému 30. červenci 2008.
Téměř po 137 létech (12.5.2007) zažilo město Stříbro, opět na staroslavném náměstí, reprízu svěcení praporu městských ostrostřelců. Svěcení provedl anglikánský reverend – tedy v češtině a v angličtině.
Masarykovo náměstí - Návštěva arcivévody Karla a prezidenta Klause
obr.496(28.11.1910) 
obr.497 (16.1.2008)
Pro městečko velikosti Stříbra… no prostě událost. Sám nejpřednější z předních. Vlevo „limusina“ s arcivévodou Karlem (od roku 1916 Rakousko - Uherský císař) před hotelem „Stadt Prag“ 28.11.1910. Vpravo pak prezident Václav Klaus ve svém „speciálu“ před stříbrskou radnicí dne 16.ledna 2008.
obr.498 (28.11.1910) Tady již máme Jeho Výsost opěšalou a salutující… kampak se nám to vydal? Dobový text popisuje událost takto: „Jeho císařská Výsost Karl Franc Josef kráčí v doprovodu barona von Manekleid z kasáren ve Stříbře do hotelu „Stadt Prag“, kde ve společnosti důstojníků a hraběte Attem von Betzenstein zúčastnil slavnostního oběda“. Takže „Gáblík“! Dá se předpokládat, že Schönbrunnskou kuchyní odchovaný jazýček Jeho Výsosti sotva zatoužil po buřtech s cibulí, či po knedlíku s vejci.
Masarykovo náměstí - pohled z oken radnice
Tyto dva záběry se nabízejí k porovnání s výše uvedeným rokem 1870. Poválečná pohlednice (vlevo) zcela zřetelně dokládá, že plocha náměstí bývala diagonálně přetnuta průjezdní vozovkou spojující nejkratším způsobem ulici Plzeňskou s ulicí Benešovou. Rovněž je zdokumentována existence tzv. „velké kašny“, a to ještě v poměrně udržovaném stavu Zábradlí neporušené, okolí čisté… snad i kamenný kužel, čnící z hladiny uprostřed, byl schopen plnit původní funkci fontány.. Tento bazén je zachycen i na zmiňovaném fotu z r.1870. K datu 9.11.1931 však uvádí kalendárium Stříbro do r.2000, že: „Bylo započato s odstraňováním a zasypáváním velké kašny (vodního bazénu). Stará železná mříž byla uschována a r.1932 využita k nově instalované soše sv. Jana Nepomuckého.“ Pamětníci a dobové snímky však shodně potvrdí, že kašna zde byla ještě v padesátých létech (20.stol). (Nabízí se k úvaze možnost jejího obnovení jako požární nádrže ve válečných létech.) Jisté je, že v poválečné době se kašna nedočkala výraznější péče. Dřevěné zábradlí zvolna uhnívalo, sloupky se rozpadávaly, hladina rok co rok zarůstala žabincem, voda začínala páchnout….a nebudu daleko od pravdy, vyslovím-li domněnku, že sem tam dokonce někomu posloužila kašna coby úložiště černé skládky. Ve vodě skončila i slušná porce dlažebních kostek, které byly vtipně ve velkých hromadách uskladněny v těsném sousedství. Popisovanou „akvaidylku“ ukončila tragická událost, kdy zde (ve dne a uprostřed náměstí !?), utonul malý chlapec. První reakcí bylo vypuštění vody, načež následovalo váhavé zavážení takto vzniklé prohlubně, až nakonec, v první polovině 60. let 20. stol., vše překryl asfalt a kostky nového povrchu náměstí. Ten také pod sebou místy ukrývá i původní dlažbu „kočičími hlavami“, včetně silniční úhlopříčky.
Náměstí v průběhu jeho rekonstrukce zachycuje foto z léta 1962.(Pro upřesnění polohy velkého bazénu: Při nedávném budování „malebného a pohledově hodnotného elektrobudníku“, na okraji stávající středové travnaté plochy, bylo při výkopových pracích odhaleno zdivo severovýchodního, tedy z našeho pohledu vzdálenějšího levého, rohu zmíněné nádrže.) (Pro upřesnění polohy velkého bazénu: Při nedávném budování „malebného a pohledově hodnotného elektrobudníku“, na okraji stávající středové travnaté plochy, bylo při výkopových pracích odhaleno zdivo severovýchodního, tedy z našeho pohledu vzdálenějšího levého, rohu zmíněné nádrže.)
Masarykovo náměstí - restaurování soch
Dne 2. 6. 2014 proběhla na náměstí instalace dalších dvou restaurovaných soch, které byly sňaty během rekonstrukce náměstí. Konkrétně se jedná o sochy sv. Prokopa a sv. Jana Nepomuckého.
Datum vložení:
1. 2. 2018 15:08
Datum poslední aktualizace:
21. 5. 2018 11:41
Autor:
Bc. Veronika Peteříková
