Tylova ulice - restaurace "Beseda"
obr.61 (před r.1914)
obr.62 (2008)
Nejméně od dob první republiky, ale nejspíš už za „Rakouska“, byl tento podnik znám jako „Adler“ – restaurace a taneční sál. Pochopitelně, že se zde i schůzovalo, přednášelo, hrálo divadlo, koncertovalo a promítaly filmy. V poválečných létech plnil zdejší sál funkci jakéhosi prozatímního kulturního domu. Vedle tanečních zábav, plesů, kurzů tance a maturitních věnečků se tady opět konaly schůze, přednášky, koncertní vystoupení a estrády, „občas přišel i kouzelník“… svá představení tu mívali i místní ochotníci…dokonce i kočovné společnosti loutkoherecké. Novem, oproti dřívějším dobám, snad byly výstavy všeho druhu a různé prodejní akce vrcholící pak obvykle tzv. předvánočními trhy. Především mužská část populace také asi navíc pamatuje pořádání prvoligových utkání zápasnického oddílu tehdy úspěšné Dukly Stříbro. Někteří pánové vzpomenou i aktu, kterým byli právě zde komisionelně uznáni schopnými výkonu vojenské služby. To vše se odehrávalo v prostorách velkého sálu, rozšířeného podle potřeby i o přilehlý sál malý. Souběžně s děním v sálech pochopitelně fungoval i provoz restaurační, běžně soustředěný především na přízemí, a opět podle potřeby (a to většinou potřeba bylo) zahrnující i oba sály.
obr.63 (1956)
obr.64 (1956)
Zdálo se, že smrtelnou ranou, jak pro restaurační a pohostinskou činnost, tak pro budovu samu, bylo rozhodnutí o umístění provozu Tosty Aš právě do „Besedy“. Realizováno v r.1976. Příslušná výrobní činnost zde probíhala nějaký čas, načež byla přesunuta do jiného objektu v rámci města. A opuštěná „Beseda“…chátrala. Zásluhou firmy TAZATA však došlo 26.4.1996 k neuvěřitelnému zmrtvýchvstání. Stylově zrestaurovaná „Beseda“ se znovu zaskvěla v plné kráse a funkčnosti.
obr.65 (před r.1914)
obr.66
Obr.65 - Naproti „Besedě“, šikmo přes křižovatku Mánesova, Bezručova, máme všichni ještě v paměti ohradu a dílny „od Silnic“ – tedy podniku, který v různých dobách nesl různý název, ale jehož stálým posláním bylo podílet se na dobrém stavu silniční sítě v našem okrese. Jednu z dávných podob zmíněné ohrady zřejmě zobrazuje náš snímek. Dle vzpomínek žijícího pamětníka, byla tato zahrada užívána stříbrskou organizací německé Sociální demokracie k pořádání různých společenských i stranických akcí, v čemž byla i úzce spjata právě s protilehlou Besedou, tehdy známou jako „Adler“. Jako perličku možno uvést, že tato zahradní plocha byla vybrána jako potenciální kandidát na stavbu místního kina. Ba co víc - snad došlo i k zahájení prvních prací. Bohužel sarajevský atentát a následující běh dějinných událostí vedly k pozastavení celého projektu a posléze i k jeho zrušení. Kino pak bylo ve dvacátých létech postaveno na úplně jiném místě.
Obr.66 - Atraktivita „Besedy“ byla někdy v polovině 60.let obohacena otevřením malé, dalo by se říci přímo „komorní“ vinárničky v přízemí. U zrodu řečené instituce, na tehdejší dobu poněkud netypické, stál pan Ludvík Přenosil, jehož osobu máme zachycenu sedící před barpultem vlevo, zatímco slečnu za pultem, pamatuji spíše jako číšnici z „Evropy“.
Datum vložení:
5. 2. 2018 14:08
Datum poslední aktualizace:
21. 5. 2018 11:53
Autor:
Bc. Veronika Peteříková